Nezrušenie moratória ACB: Zrejmá, konkrétna a nesporná okolnosť
Městský soud v Praze (MS) nevyhověl návrhu na zrušení mimořádného moratoria na majetek společnosti Arca Capital Bohemia, který podala společnost Krupa Global Investments. Podle rozhodnutí soudu sice není situace Arca Capital vůči jejím věřitelům uspořádána a konsolidovaná, „ale je velmi pravděpodobné, že dlužnice není předlužena“.Na majetek Arca Capital Bohemia a.s. (ACB) bylo na její žádost vyhlášeno mimořádné „covidové“ moratorium 31. srpna letošního roku. Společnost k tomu při jednání soudu o návrhu na jeho zrušení, které proběhlo 19. listopadu, uvedla, že důvodem pro mimořádné moratorium je, že investuje na kapitálových trzích, s čímž jsou spojena značná rizika a pandemická situace znamenala snižování bonity pohledávek a problémy v rámci likvidity. Probíhá v ní forenzní audit za účelem přesného zjištění ekonomické situace a také činí opatření k jejímu zlepšení, což se mělo projevit zvýšením vlastního kapitálu. Společnosti se podle vlastního sdělení soudu „dobře daří a má výborné ukazatele“.
Oproti tomu Krupa Global Investments a.s. (KGI) v návrhu na zrušení moratoria uvedla, že ke dni podání návrhu na mimořádné moratorium ACB nepodnikala, nevyvíjela žádnou podnikatelskou činnost a pouze spravovala vlastní majetek, tudíž mimořádná opatření nemohla mít vliv na její schopnost zaplatit všechny své závazky. ACB tak návrhem na mimořádné moratorium měla sledovat nepoctivý záměr a vyvádět ze svého majetku majetek s úmyslem poškodit ostatní věřitele. Při jednání konaném 19. listopadu pak KGI uvedla, že ACB porušila ustanovení § 127 insolvenčního zákona, když měla v návrhu na mimořádné moratorium uvést nepravdivé informace, měla dále primárně hradit pohledávky spojené se svým provozem a uspokojovat pohledávky společností, které ovládá. Podle KGI také některé věřitele ACB pod „určitým nátlakem“ vyzývá k plnění fiktivních a neexistujících pohledávek.
Soud ke zjištění situace ustanovil 2. listopadu předběžného insolvenčního správce. Ten během necelých tří týdnů vypracoval a posléze soudu předložil svoji zprávu. Podle ní má ACB hmotného majetku za 3,8 mil. Kč, finančního majetku za 412,2 mil. Kč, oběžných aktiv za 295,4 mil. Kč a závazky za 493 mil. Kč. Na straně pasiv konstatoval správce kapitál za 218 mil. Kč. Ve zprávě také nicméně uvedl, že v příslušném registru není zveřejněna účetní závěrka ACB za rok 2019, zpráva auditora a zpráva o vztazích a činnost správce byla poznamenána také „určitou nejistotou, zda výkazy dlužníka jsou či nejsou pravdivé“.
Zřejmá, konkrétní a nesporná okolnost
Soud po vyhodnocení všech informací a okolností dospěl k závěru, že „za situace dlužnice tak, jak vyplývá z insolvenčního spisu, nelze učinit spolehlivý, nezávislý, objektivní a přímý závěr, že bylo prokázáno, že dlužnice uvedla v návrhu na mimořádné moratorium nepravdivé údaje, nebo že sledovala nepoctivý záměr, a to zejména přednostní uspokojení jen některých jejích věřitelů“. Podle názoru soudu by sice bylo možné zkoumat podrobněji situaci a vztahy mezi společnostmi, avšak to náleží do jiných typů řízení, nikoliv do řízení o mimořádném moratoriu. V něm naopak nebyla prokázána „zřejmá, konkrétní a nesporná okolnost, na základě které by bylo jednoznačně důvodné rozhodnutím soudu vyhlášené moratorium dlužnice zrušit“. Podle soudu je tak sice možné, že „situace dlužnice vůči jejím věřitelům není uspořádána a konsolidovaná, ale je zároveň „velmi pravděpodobné, že dlužnice není předlužena a že jsou na její straně činěny kroky a postupy, které by měly vést ke zjištění její reálné ekonomické situace a k získání spolehlivých údajů o jejích vztazích vůči jejím věřitelům a o možnostech dlužnice tyto vztahy řešit a uspořádat“.
I s ohledem na to, že byly zjištěny na straně ACB i během moratoria kroky, které by měly vést k uspořádání vztahů mezi ACB a jejími věřiteli, soud návrhu nevyhověl. „Soud dále učinil závěr o nezrušení mimořádného moratoria vyhlášeného u dlužnice s ohledem na skutečnost, že mimořádné moratorium bylo vyhlášeno 31. srpna 2020 a dnem 30. listopadu 2020 skončí. Zrušení mimořádného moratoria dlužnice potom z tohoto hlediska postrádá praktický smysl,“ uzavřel soud v písemném odůvodnění rozhodnutí.