Autor: Martin Mařík
Zdroj: Hospodářské noviny, 3.3.2009, č. 14, str.

rozhovor hn
PAVEL KRÚPA, šéf investiční společnosti Arca Capital
Menší, ale šikovný dravec mezi investičními firmami. Tak působila slovensko- česká společnost Arca Capital. Nebála se ani takových operací, jako byly koupě akcií firmy Moravia Energo od expremiéra Stanislava Grosse nebo vstupu do příbramské Marily, ovládané podnikatelem Tomášem Pitrem.
“Chceme se stát nejvýznamnější investiční společností ve středoevropském regionu, pokud jde o vstupy do menších a středních firem,” plánoval šéf a majoritní vlastních Arky Pavol Krúpa.
V uplynulých měsících ovšem Arca opustila většinu projektů, do nichž v Česku vstoupila. Předběžný zisk za loňský rok vykazuje na úrovni 2,8 milionu eur. Je to konec smělých plánů?
“Ani náhodou. Jen jsme zhodnotili své dosavadní investice – a teď vyhlížíme, jakou příležitost přinesou nadcházející měsíce. Pro investory to může být i šance, která se nemusí opakovat,” říká Krúpa.
HN: Odešli jste ale z řady projektů – je to tak, že opouštíte Česko? A soustředíte se na Slovensko, nebo Ukrajinu?
Je to právě naopak. Na první pohled se může zdát, že jsme z Česka “vycouvali”. Ale prodeje nám naopak dávají zdroje na další expanzi. V Česku tedy zůstáváme.
Úroda rychle uzrála, tak jsme začali sklízet
HN: Před časem jste říkal, že ve vašem byznysu je vždy “čas setí”, a poté “čas sklizně”. Stačily vám ale akvizice uzrát? Nebo jste museli prodávat kvůli krizi?
Donedávna nám akvizice zrály mnohem rychleji, než se očekávalo. Vyhodnotili jsme si, že byla správná době na prodej. Už začátkem loňska se také objevily signály o hypotečních problémech v USA. Vůbec tím neříkám, že jsme věděli, jak se finanční krize nakonec rozvine – ale byli jsme trochu varováni.
HN: Například u elektronické Kasy jste ovšem měli strategii byznys rozvinout, nabalit na něj i zahraniční akvizice a až pak ho prodávat. Uvažovali jste pak dokonce o vstupu na burzu.
To ano. Analýzy pro internetový obchod jsou stále dobré. Ale další akvizice, které se nabízely, byly buď nedostupné, nebo moc drahé. Proto jsme Kasu prodali, když přišla dobrá nabídka.
HN: Měla na to tedy vliv krize?
Do jisté míry. Nebylo to vynucené, ale říkali jsme si, že je lepší mít peníze v hotovosti.
HN: Proč jste se zbavili části příbramské Marily – potravinářské firmy, do vašeho vstupu údajně ovládané podnikatelem Tomášem Pitrem?
Prodali jsme zatím Polákům jen část Marily, balírny kávy a výrobu sušenek. Když nám analytici předpovídali ceny kávy, bylo to opačné než třeba u elektřiny. Ceny kávy neměly růst. Ale stala se opačná věc. A zase se ukázalo, že bylo mnohem výhodnější Marilu prodat.
HN: Další část Marily, minerální vody Ondrášovka, ale nabízíte také na prodej.
Jen tehdy, když přijde opravdu dobrý kupec. Zatím jsou tři zájemci. Jinak jsme připraveni minerální vody Ondrášovka rozvíjet, loni obrat vzrostl o více než 30 procent.
Chrenkovy potíže jsme dopředu netušili
HN: Stále se ptám na to samé – většinou je přece vaším cílem získanou firmu zhodnotit během tří až pěti let, a až pak ji prodávat. Ale dost rychle jste prodali miliardáři Tomáši Chrenkovi také zhruba třetinový balík akcií jeho firmy Moravia Energo, který jste předtím získali od expremiéra Stanislava Grosse. Moravia Energo teď prakticky zkrachovala. Měli jste snad “čuch”, že tenhle obchodník s elektřinou tak špatně dopadne?
Tak chytří jsme nebyli. Ale opět se prodej ukázal jako výhodný.
HN: Jenže energetika je byznys, který i v době krize má perspektivu. A také jste tu měli velké plány. Proč ten ústup?
Před rokem všichni mluvili o tom, jak ceny energií půjdou pořád nahoru. Pak se začal ukazovat opak. Moravia Energo začala doplácet na to, že koupila loni elektřinu za příliš vysoké ceny.
HN: Měli jste ovšem v energetice smělé plány. Například koupit i vodní nebo solární elektrárny.
To je pravda. Posuzovali jsme celou řadu jiných energetických projektů přes elektrárny na uhlí, plyn až po projekty na solární energie. Dokonce jsme byli i velmi blízko koupi elektrárny v Ústí nad Labem, která dodává proud firmě STZ – bývalé Setuze.
HN: To je elektrárna, kterou údajně stále ovládá podnikatel Tomáš Pitr – nyní se skrývající před nástupem vězení. Jaké jste s elektrárnou měli plány?
Chtěli jsme ji rozšířit, aby nesloužila jen Setuze.
HN: Nicméně akvizice v energetice nedopadly…
Právě. A když jsme nezískali možnost něco podstatného přidat k našemu minoritnímu vlastnictví v Moravia Energo, prodali jsme podíl panu Chrenkovi. Aniž bychom tušili, jak firma dopadne.
HN: Ještě společnost BIO-SKIN. I tady jste koketovali se vstupem na burzu – obor biotransplantátů pro zdravotnictví sliboval perspektivu. Opustíte také tento projekt?
Tento projekt jsme již opustili. Podíl jsme odprodali našim partnerům, kteří jsou současně i manažery tohoto projektu. Nyní čekáme na úhradu naší pohledávky.
HN: Když to vše sečteme a podtrhneme – zbavujete se projektů v energetice, potravinářství, elektronickém byznysu, biotechnologiích. Vesměs oborech, které by měly mít perspektivu. Může být obtížné si představit, že tenhle vývoj znamená další expanzi v Česku, jak jste zdůraznil úvodem.
Snad už jsem to vysvětlil. Zkrátka jsme “sklidili” akvizice, které jsme dřív udělali. A jsme dobře připraveni na další.
Nové akvizice už budeme otáčet více let
HN: Před časem jste prohlásil, že Arca chce být nejvýznamnější středoevropskou investiční společností v oboru “menších a středních” firem. Hlásíte se k těmto slovům i teď?
Ano. S tím, že už dokonce nechceme dělat menší dealy. Například BIO-SKIN je v desítkách milionů. A my už chceme jít – kvůli efektivitě – na věci od sto milionů výše. Zhruba do hranice půl miliardy korun.
HN: Co tedy máte v Česku vyhlídnuté jako další investici?
Chceme jít znova do oborů, které jsme už vyzkoušeli: farmacie, potraviny, energetika, strojírenství. V Česku, na Slovensku, na Ukrajině. Nechci vzbudit představu, že teď číháme jako supi na firmu v problémech, abychom se na ni vrhli. Ale teď bude rozhodující cena, a když bude příznivá, nezaváháme.
HN: Znamená nástup finanční krize a ekonomické recese i to, že budete akvizice takříkajíc rychleji otáčet ? Kupovat a při nejbližší vhodné příležitosti prodávat?
Teď jsme trochu rychleji prodávali proto, že ekonomika byla přehřátá, ceny nahoře. Prodávali jsme firmu třeba už za devět měsíců. Nyní to ale bude opačně. Ceny firem jsou nižší, jenže nejspíš ještě půjdou dolů. Když je budete chtít zhodnotit, budete na to potřebovat víc času.
HN: Kolik?
Vrátíme se k standardu dva až pět let.
HN: Ale nebude v téhle turbulentní době spíš nutné mít hotové peníze – a tak třeba zase za půl roku z nějakého projektu vycouvat?
Jistě, je to možné. I proto jsme to už často udělali. Peníze na účtu se vám dnes neznehodnotí. Proto většina investorů zatáhla ruční brzdu a vyčkává.
HN: Jak se vám daří na Ukrajině? Je to stále země netušených možností? Anebo jeden velký průšvih, od něhož je lepší dát ruce pryč?
Na Ukrajinu jsou tu dva pohledy. Politicky je to průšvih, tamní vláda neumí krizi řešit, makroekonomika bude průšvih. Druhá věc je, že 48 milionů lidí pořád vytváří spotřebu. Takže byznys tam pořád běží.
HN: Podnikáte na Ukrajině v nemovitostech. Prodělali jste, vydělali, nebo “držíte pozice”?
Ceny nájmů tam padaly o padesát procent. Ale zatímco průměrná cena kancelářských prostor v Kyjevě byla kolem 50 dolarů za metr, v Praze bylo totéž za 18 dolarů. Ceny na Ukrajině pak padly na polovinu, ale my jsme původně kupovali levněji ve srovnání s Prahou. Nemáme důvod Ukrajinu opustit.
HN: Chtěli jste pronikat i na Balkán, do Srbska, do Rumunska. Počítáte s tím?
Momentálně ne. Rozvoj jsme odložili do budoucna.
NERV má na víc než jen řešit šrotovné
HN: Pojďme zpět do Česka. Zavěštíte si, jestli se ekonomická situace začne zlepšovat už letos?
Naši analytici odhadují, že letos poklesne HDP o 1,5 procenta. Příští rok to může být “černá nula”, a další rok snad růst o procento, o dvě. Jinak řečeno, krize teprve začne.
HN: Pomůže záchranný balíček české vlády?
Důležité pochopitelně je, co udělají velké země, hlavně Německo.
HN: Je k něčemu sbor vládních poradců NERV?
Vážím si ekonomů i bankovních manažerů. Ale zatím to vypadá, že v NERVu řeší spíš lobbistické problémy, jako třeba šrotovné.
HN: Šetříte i ve vlastní firmě?
Samozřejmě. Začali jsme už loni v srpnu. Dost brzy na to, aby si lidé mohli bez problémů najít nová místa. Odešlo několik analytiků, investičních manažerů. A například na Ukrajině nám zůstalo ze 47 zaměstnanců dvanáct.
HN: Chystáte se přestěhovat českou kancelář. Nebudete ji zavírat?
Určitě ji nerušíme. Jen hledáme levnější prostory mimo centrum Prahy. Ale ještě dva roky tady na Ovocném trhu zůstaneme.
Euro na Slovensku a zatoulaný sedlákův kůň
HN: Upřímně – má Arca v této době problém?
Kdo nemá? Problém mohou mít investoři, zaměstnanci, třeba i média. Důležité je hledat nápravu, a také snahu o nápravu ocenit. Když třeba JT vytvořila společný podnik s PPF, vidím to pozitivně. Je vidět, že něco ty investiční společnosti řeší. Stejně tak určitě vyřeší problémy s Moravia Energo pan Chrenek. A stejně tak mohli připustit a řešit své potíže například i někteří developeři.
HN: Kteří?
Nechci nikoho zmiňovat konkrétně. Ale developeři musí své cenové bubliny nechat splasknout. Když teď slibují zájemcům k bytu třeba auto, jen tím ukazují, jak nadhodnocené jejich byty jsou. Lidé nejsou hloupí, aby si to neuvědomili.
HN: Jak se k vám teď chovají banky?
K nám slušně, oceňuji to. Ale vím o spoustě případů firem, jimž banky stahují peníze z účtů. Ti samí bankéři, kteří před rokem úvěry schvalovali a firemním projektům věřili, teď tutéž firmu mohou zlikvidovat. Nepodrží klienta. Přitom před rokem byly české banky jedny z nejziskovějších v Evropě.
HN: Slovenský premiér Fico jásá, že Slováci přežijí krizi díky euru. Český premiér Topolánek naopak hlásá: Ještě že nejsme s eurem svázáni. Posoudíte, Jako šéf slovensko-české společnosti, kdo má pravdu?
Je to jako příběh o sedlákovi, který najde v ohradě cizího zatoulaného koně. Sousedé mu závidí, jaké má štěstí. On jen řekne: Uvidíme. Pak si na tom koni sedlákův syn zlomí nohu. Všichni ho litují, jakou má smůlu. Zase jen říká: Uvidíme. Načež verbují na vojnu a jeho syn se zlomenou nohou nemusí. A tak to může jít dál a dál.
HN: To je asi výstižné. Ale odpověď to není.
Myslím si, že momentálně pomůže Česku, že euro nemá. Koruna může devalvovat a pomoci vývozu. Samozřejmě je tu zase otázka dražších vstupů, ovšem efekt pro vývozce teď převažuje. Zároveň ale říkám: Uvidíme.