Autor: Martin Domonkos
Zdroj: BREJK. 3.2009, č. 3, str. 42-45

V byznysu je jako žralok – nemůže se zastavit, jinak by začal stagnovat. Líbí se mu, pokud ženy i v byznysu využívají své přednosti. O svých budoucích plánech i aktuální krizi hovoří Pavol Krúpa.
BREJK: Během přetrvávající finanční krize mnoho projektů začalo stagnovat. Pociťujete ji významněji i vy?
Krizi pociťuje každý, buď přímo ekonomicky, nebo psychologicky změnou chování sebe samého nebo společnosti. Dá se říci, že každý zatáhl ruční brzdu a čeká, co přinese budoucí vývoj. Správný investor je jako chameleón, přizpůsobuje se podmínkám a čeká na nové příležitosti a trendy, které určí trh a ekonomický vývoj. Vzhledem k novým podmínkám i my přehodnocujeme a redesignujeme některé investice. Některé projekty se dají dělat jen s bankovním financováním a čekáme tedy na stanovisko bank. Zde můžeme hovořit o stagnaci, neboť banky v současnosti potřebují delší čas na přijetí rozhodnutí o financovaní našich projektů. Arca Capital měla dobře rozložené portfolio a přidržela se hands-on principu, což znamená, že měla kontrolu nad svými projekty. To neumožňovalo spekulativní investování do cenných papírů, tedy pád cen akcií neovlivnil naše hospodaření. I navzdory krize jsme občas v roce 2008 exitovali z několika projektů nebo jsme v závěrečné fázi exitu. Očekáváme, že takto získané zdroje zase využijeme na nové příležitosti.
BREJK: Co bylo podle vás spouštěcím mechanizmem současné hluboké hospodářské krize?
Globální finanční krizi můžeme přirovnat k přetékající nádobě, do které přidávali „kuchaři“ jako politici, bankéři a analytici ingredience ve formě systematického nadhodnocování aktiv a úvěrů, nadměrného očekávání vývoje ekonomiky, mediální manipulace, absence zodpovědnosti vrcholových manažerů spravujících aktiva a převyšování vlastních zájmů nad společenskými. V tomto kotli zatápěli makroekonomickou politikou vlád, plýtváním prostředků, absencí zdravého lidského rozumu a účelným zamlžováním informací. Z toho musela vypuknout neschopnost splácení hypoték, zhroucení trhu hypoték, pád cen akcií společnosti investujících do hypoték a následný vliv na ostatní akcie společnosti. Důsledkem tohoto bude dlouhodobá recese. Domácnosti, resp. spotřebitelé nebudou utrácet své prostředky vzhledem k nejisté budoucnosti, investoři budou opatrnější k predikci budoucnosti a budou klást větší důraz na reálnou hodnotu aktiv a vyšší výnosnost projektů, což bude znamenat omezení investičních aktivit.
BREJK: Může mít tento ekonomický pád i nějaké plusy?
Určitě ano, zhustí se cena aktiv, peněžní jednotka bude mít vyšší hodnotu, zpomalení růstu ekonomik bude souviset se sníženou inflací, což pro spotřebitele znamená snížení cen, resp. útlum růstu cen. Můžeme očekávat nulový přírůstek, respektive dokonce pokles HDP v rámci eurozóny. Upraví se poměry mezi podnikateli. Projekty se budou hodnotit reálněji, bez nadměrných očekávaní, dojde k vystřízlivění z preferování některých skupin při poskytování výhodnějších podmínek získávání úvěrů. Banky budou obezřetněji vyhodnocovat projekty. To je příležitost pro efektivní investiční společnosti. Ty společnosti, které ustojí krizi, budou mít za dva roky zabezpečený růst díky nové investiční příležitosti. V současnosti jsme ještě jen na začátku této krize.
BREJK: Je Slovensko v těchto časech něčím specifické? Kromě toho, že se nám podařilo přijmout jednotnou evropskou měnu…
I v našem regionu se očekávají dopady krize na ekonomiku. Pokles poptávky v zemích EU a USA bude mít negativní vliv hlavně na exportéry, a tedy i celou řadu jejich subdodavatelů v našem regionu. Ve všeobecnosti se očekává nárůst nezaměstnanosti, nižší růst reálných mezd z důvodu tlaku na snižování nákladů podnikatelských subjektů atd.. Veškerá odvětví jsou tlačena hlavně asijskou konkurencí, tvrdou konkurencí v odvětví maloobchodních služeb, zvýšenou opatrností bank při poskytování úvěrů. Další tlak na konkurenceschopnost může přijít i po zavedení eura v SR. Specifičnost Slovenska je v tom, že krize nás zasáhla v nejlepším možném stavu. Integrace do EU je ukončena, ekonomika po reformách nastartována, konverzní kurz zafixován a zadluženost obyvatelstva přiměřená. Z těchto důvodů bude dosah krize u nás pravděpodobně méně dramatický oproti některým jiným zemím.
BREJK: Ve vašem portfoliu je široká škála podniků. Kromě toho jste začali podnikat i v lázeňství, konkrétně v Trenčianských Teplicích, ale časem jste od toho odstoupili.
Proč?
Strategií Arca Capital je investovat do základního kapitálu společnosti, mít možnost vlivu na její řízení, a to při investičním rámci 2 až 5 let. Jako private equity investor se můžeme orientovat na společnosti, kde je nevyhnutelná restrukturalizace, krizový management nebo, řekněme, restituování podnikové ekonomiky. Nebo můžeme investovat do podniků, kde predikujeme růstový potenciál, využíváme schopný management a orientujeme se na vylepšení cash flow projektu. Můžeme říci, že podnik odevzdáváme na čistém podnose. Projekt Trenčianské Teplice byl právě tím projektem, který si vyžadoval hrubou restrukturalizaci. Naší úlohu jsme splnili, a když přišla zajímavá nabídka, nabídli jsme projekt dalšímu investorovi.
BREJK: Jaké jsou vaše další plány?
V současnosti se orientujeme na příležitosti, které přinesla finanční krize. V mém chápání to není krize, je to spíše urovnání poměrů a vystřízlivění z investičního a developerského mámení, které začalo vládnout ve světě. Chceme se orientovat na sektory, které budou růstové.
BREJK: Které to jsou?
Hodláme posilnit naši pozici v potravinářském sektoru. V tomto odvětví máme vyhlídnutou jednu velkou akvizici na Slovensku. Budeme se i nadále orientovat na developerské projekty do padesáti až sto bytů, kde bude dominantou poloha a určitá jedinečnost projektu. Chceme přilákat další investory na Ukrajinu, kde máme rozpracováno několik projektů v oblasti logistiky a retailu, posilnit pozici Arca Capital na ukrajinském trhu a nadále využívat příležitostí, které nabízí český a slovenský trh. Máme rozpracovaný jedinečný projekt v oblasti hotelnictví a cestovního ruchu na středním Slovensku. Vnímáme, že i pro oblast private equity v době krize nastanou velké příležitosti pro investování.
BREJK: Někde jsem se dočetl, že vaším největším inspirátorem je Slavomír Haščák z Penty. Pokud je to pravda, tak v čem?
Mám mnoho inspirátorů, lidí, od nichž se učím, resp. jejichž chování pozoruji, nebo takové, co mě svými dosaženými cíly motivují. Na Slavovi obdivuji jeho profesionalitu a schopnost připravit se na jednání a jeho téměř dokonalou preciznost při řešení problému. Můžeme říci, že je doslova schopný zvládnou každou situaci a mít v každé oblasti přehled. Či je to právo, ekonomie, psychologie. Slavo je vizitka společnosti Penta a tvůrce její strategie. A strategie, kterou v Pentě tvoří, je z mého pohledu opravdu ta pravá a nejúčinnější strategie private equity investování v tomto regionu.
BREJK: Kdy doženete Pentu?
Když poběžíme naproti. Máme jasně definovanou strategii orientovanou na malé a střední podniky a uvědomujeme si naši pozici na trhu. Je to stejné jako v přírodě, že vedle velkých dravců mají svou úlohu a funkci i menší. Řekl bych, že geneticky nejsme přizpůsobeni, abychom dohnali Pentu, avšak člověk nikdy neví. Možná jednou, pokud do nás vstoupí velký investor a dá nám svými prostředky možnost dynamičtěji expandovat…
BREJK: Prý během jednání či rozhovoru hodně kreslíte na papír a používáte čínská přísloví.
Kreslím v případech, kdy jsem přesvědčen, že vizualizace mé představy pomůže pochopit to, co chci komunikovat. Používám příběhy nebo přísloví, nejen čínská, abych upoutal pozornost a též ulehčil pochopit to, co říkám.
BREJK: V Kyjevě jste koupili obrovský 50-hektarový pozemek. Chcete na něm i něco stavět?
V okolí Kyjeva máme koupených několik pozemků. Každý jsme koupili za účelem výstavby. Jižně od Kyjeva, směrem na Oděsu, máme koupené dva pozemky. Jeden je v malebném údolí řeky Zastugna, vzdáleném 20 km od Kyjeva. Na tomto pozemku chceme stavět 160 rodinných domů pro vyšší střední třídu. Panorama údolí dává architektovi možnost využít jedinečnou scenérii doliny obklopené lesem na prvotřídní bydlení. Další pozemek leží 30 km od Kyjeva, přímo na hlavním tahu na Oděsu, a zde chceme vybudovat logistický park.
BREJK: V Česku zas vlastníte hned několik firem. Která je vaší největší pýchou?
Na každou úspěšnou investici jsme hrdí. Stojí za ní totiž mnoho práce, schopnost přijímat správná rozhodnutí a know-how manažerů, kteří daný projekt vedou a realizují. Za zmínku stojí Czech Precision Forge (bývalá Malá Kovárna Škody Plzeň), kde jsme ze společnosti, která byla téměř před zavřením, resp. konkurzem, vybudovali úspěšnou strojírenskou firmu s obratem 24 miliónů eur a s 250 pracovníky. Stejně tak KASA.cz a Marila, kde jsme v segmentu kávy a minerální vody výrazný hráč na českém trhu.
BREJK: Která ze zemí, kde působíte, je pro byznys „nejúrodnější“?
Pokud mám odpovědět vaší terminologií, tak nejúrodnější byznys je v ČR a SR, neboť zde již žneme plody naší práce. Nové trhy, jako například Ukrajina, jsou velká příležitost, kde zatím oráme a sejeme. Výsledky očekáváme v několika měsících a letech.
BREJK: Jako většina mužů, i vy jistě máte zálibu v rychlých autech…
Možná vás zklamu, ale zjistil jsem, že pocit z jízdy v rychlém autě mě naplní jen dočasně. Mnohem více si vychutnám pocit plynoucí z vylučování endorfinů při jiných aktivitách, například při sportu. Z tohoto důvodu už nevlastním rychlá auta, mám jen Range Rover a Mitsubishi Pajero.
BREJK: Dozvěděl jsem se, že vaši kondičku vám zlepšuje špičkový kondiční trenér Maroš Molnár
Maroš patří k nejlepším sportovním trenérům, a to nejen na Slovensku. Důkazem toho je, že s ním trénují naše slovenské hokejové hvězdy a jiní úspěšní sportovci. Když byl Maroš za Ľubom Višňovským v Los Angeles, vyškolil i jejich klubového kondičního trenéra. Udělal tam klasický rozruch se zavedením nových progresivních tréninkových metod. Mně dělá radost, že s ním a jeho klienty můžu trénovat a mít tak možnost být s těmi nejlepšími nejen v byznysu, ale i ve sportu. Dělám sport, kterému se můžu věnovat v každé zemi, kde působím – posilování, běh, cyklistika. Pro mě je už tradicí zúčastnit se seneckého triatlonu.
BREJK: Prý jste měl domluvenou sázku s hokejistou Ľubom Višňovským o sto tisíc, kdo první zvládne vyjet na kole do vytipovaného kopce v Roháčích. Kdo tedy nakonec vyhrál?
Sázka se nekonala, ačkoli jsem byl dobře připraven a Ľubo též. V tom týdnu, kdy bylo plánováno soustředění, kde sázka měla proběhnout, se mi v rodině vyskytla událost, která mi nedovolila zúčastnit se a sázku jsme odložili na příští rok.
BREJK: Za co utrácíte nejvíce peněz?
Myslím, že jako každý rozlítaný businessman nejvíce utrácím za cestování a servis okolo něj. Bydlení v třech zemích si vyžaduje, aby se o vás někdo staral. Nejvíc utrácím za oblečení a sportovní výbavu. Svého času jsem začal mít zálibu v drahých hodinkách, avšak nakonec jsem zůstal u sportovních (Polar), neboť je pro mě nepohodlné stále je vyměňovat.
BREJK: Jaké ženy se vám líbí a co u vás při výběru rozhoduje?
Líbí se mi ženy, které dokážou zaujmout. Které mají v sobě určitou výzvu nebo přitažlivost. Při výběru rozhoduje právě vzhled spojený se sex-appelem a postojem k životu a hodnotám.
BREJK: Poznal jste už ženu, s kterou byste chtěl strávit zbytek svého života?
Většinou, když člověk začíná vztah nebo je v určité fázi toho krásného mámení, je přesvědčen, že je to na zbytek života. Momentálně nejsem v takovéto fázi vztahu.
BREJK: Prozradíte nám tedy, v jaké fázi se momentálně nacházíte?
Stále jsem svobodný...
BREJK: Pokud jde o byznys se ženou, mnohé útočí i svými fyzickými zbraněmi, nemluvě o tom, že mnozí muži toho i využijí. Jak byste postupoval, pokud by se vám něco podobné stalo, pokud se už náhodou nestalo?
Útočí a líbí se mi to, když člověk využívá všechny své přednosti a vlohy, ale co se týká byznysu, nejsem právě lehká kořist.
BREJK: Jak se „léčíte“ v případě neúspěšných transakcí?
Díky bohu, naší koncepci a schopným lidem v naší společnosti je velmi málo neúspěšných transakcí. Pokud se však naskytne něco takového, co můžeme pojmenovat neúspěchem, neléčím to únikem do neznáma. Zůstávám a danou situaci řeším. Snažím se získat z této situace ponaučení a další věci dělat lépe.