Autor: Ivan Haluza
Zdroj: Trend, 22. 4. 2010, str. 34-36

NADTITULEK: Firmy jsme prodávali, protože hotovost dává větší jistotu, říká majitel investiční skupiny Arca Capital.

Pavol Krúpa
První vážnější peníze vydělával na obchodech s akciemi, zprostředkováním pojistek či stavebních spoření. Před šesti lety založil private equity skupinu Arca Capital. Koupil několik potravinářských a strojírenských podniků, pustil se i do realitních projektů. K velkým finančním skupinám se přidával další hráč (TREND 18 a 41/2008). Sám toto období nazval sklizní. No po nástupu krize více firem prodal. Arca Capital je nyní nepoměrně štíhlejší. Prohlašuje, že si zvolil jistotu s hotovostí za prodané firmy na účtech. Prý se i díky ní opět vrátí k většímu byznysu.

Trend: Jak krize snížila váš majetek, který byl před ní zhruba 130 milionů EUR a byli jste v druhé dvacítce nejbohatších Slováků?
Pavol Krúpa: Ten, kdo tvrdí, že krize na něj nemá vliv, si neuvědomuje realitu nebo má štěstí. No majetek nám zůstává. Velká změna je v přístupu k jeho ocenění. Před krizí analytici oceňují hodnotu firem podle budoucích výnosů. Dnes, v krizi, jsme pochopili, že všechno to bylo pozitivně přehřáté. Nyní o ceně aktiv rozhoduje závazná nabídka od toho, kdo o ně má opravdový zájem. Cena majetku je relativní. Já se pořád cítím poměrně úspěšným byznysmenem.

Trend: Finančně zdravé firmy čekají s prodeji svých továren či pozemků na konec krize. No vy jste během ní prodali českou společnost z oblasti internetového obchodu kasa.cz i dvě české potravinářské firmy Marila Balírny a Natura. Bylo ohroženo plnění vaší dluhové služby a potřebovali jste rychle peníze?
Pavol Krúpa: neprodávali jsme firmy pod tlakem. Naopak. I přes krizi to byly úspěšné prodeje. Dostali jsme na ně slušné nabídky, a proto jsme je prodali.

Trend: Vrátili se vám peníze, co jste do nich investovali? Opravdu jste neprodělali?
Pavol Krúpa: Prodali jsme je se ziskem. Veškeré prodeje prošly standardním procesem. Buď přes výběrové řízení oslovením strategických partnerů, nebo přímým prodejem po pečlivém vyhodnocení a vyjednávání. Do všech vstoupily strategičtí investoři. Výrobu káv a sušenek Marily si koupilo polské MOKATE a škrobárenskou produkci Natura zase silná česká těstovinářská skupina Europasta. A navíc internetový prodej ani potravinářství nejsou sektory, které krize nějak výrazně zasáhla. Ty firmy byly v dobré kondici a tomu odpovídala i cena.

Trend: Ale vy jste některé měli v rukou jen rok či dva. Kdyby jste je podrželi čtyři či pět let, jak to standardně dělají hráči z oblasti private equity, mohli jste vydělat více.
Pavol Krúpa: Ne. Prodávali jsme v optimálním čase. Také kasa.cz jsme si sice původně chtěli podržet déle a propojit ji s podobnými firmami na východních trzích. Ale když jsme tam nemohli podobné společnosti koupit za přiměřené ceny, raději jsme český internetový obchod prodali. Jinému internetovému obchodu, který jsme chtěli předtím koupit my. Cena byla dobrá a já zpětně Nepřehodnocuji, že možná by později byla ještě lepší.

Trend: Přece jen, co stálo za prodejem velké části vašich aktiv? Není za tím fakt, že hlavně na Ukrajině jste hodně peněz investovali do nákupu pozemků, ale výstavba tam pro krizi vázne, a tak chybí peníze na splácení úvěrů?
Pavol Krúpa: Znovu zopakuji: Dostali jsme na naše firmy zajímavé nabídky a neměli jsme proč vyčkávat. Pravda je jen to, že krize do byznysu přinesla nejistotu. A – ano – já jsem si zvolil jistotu, že můžu něco prodat se ziskem. Teď chci mít raději rezervu hotovosti na účtech. Zvolil jsem si cestu přečkat krizi bez nervozity a pak peníze využít na nové akvizice.

Trend: No pravda je, že na Ukrajině se vaše projekty zpomalily. Kolik tam vlastně máte investovano do rozpracovaných developerských projektů?
Pavol Krúpa: Jde o několik desítek milionů eur. Ale nebojím se těchto investic. Ukrajinský trh má velký potenciál. Z opatrnosti jsme sice nezačaly na našich tamních pozemcích hned stavět byty či logistická centra, jak jsme původně plánovali. Ale stále je umíme zhodnotit. Přizpůsobily jsme se krizi a například na našich pozemcích u Kyjeva v lokalitě Zastudňa nejdeme stavět rodinné domy sami, ale pouze je vybavíme inženýrskými sítěmi. Budeme je prodávat jako stavební pozemky. Je v tom méně rizika. Ještě jsme s tím jen začali a ze 145 pozemků máme zájemců na patnáct.

Trend: uskromňujete se. Nebo takto méně vyděláte.
Pavol Krúpa: Ano. Ale vím, že vydělám určitě. Opět stavím na jistotu. Ani v dalších dvou našich ukrajinských lokalitách Brovary a Mytnitsa nejdeme konečně stavět logistické sklady. Jistější bude, když v první vybudujeme outletový komplex a v druhé centrum pro širší retail a služby. Chovám se rozumně. Pokud se změnila v krizi poptávka, měním i já nabídku.

Trend: Jste z Ukrajiny ještě tak nadšený, jako když jste tam před pár lety začali podnikat?
Pavol Krúpa: Stále trávím rád hodně času na Ukrajině. Máme tam zázemí, které jsme si dlouho budovali. Spolupracujeme s bývalým starostou Kyjeva Ivanem Salijim. Takové kontakty jsou velmi cenné. Vím, že naši přítomnost tam ještě zhodnotíme. Například teď jsme se v Charkově dohodli, že tamní stavební firmu Charkovmetrostroj, v níž vlastníme 38 procent balík akcií, budeme rozvíjet spolu s jedním z nejsilnějších ukrajinských stavebních podniků Južspecstroj. Ten má v Charkovmetrostroji 50procentní podíl. Dohodli jsme si spolupráci například při výstavbě Metro v Charkově, do kterého má jít ze státního rozpočtu v příštích třech letech zhruba 80 milionů eur. Náš nový partner přináší stavební zkušenosti a my přitáhneme evropský kapitál.

Trend: A co další vaše ukrajinské podniky – elektrotechnická firma Chezara zda Nikolajevsk mlékárny?
Pavol Krúpa: Pro Chezaru jsme si také získali partnera a chceme ji rozvíjet. Důležité je, že tím partnerem je jedna ruská společnost, vždyť více než polovina letecké a kosmické produkce Chezary směřuje do Ruska. Mlékárnu jsme již prodali. V ní jsme koupili balík akcií z volného trhu a prodali francouzskému Lactalisu pouze jako opportunity investici. Když byla slušná nabídka, rychle jsme to prodali. Kromě toho chceme na Ukrajině rozjet i služby investičního bankovnictví. Už teď mě kontaktuje více lidí zajímajících se, jak se tam dostat k zajímavému byznysu. Jsme již v jednání o vstupu do jednoho ukrajinského obchodníka s cennými papíry.

Trend: Před krizí jste měli hodně plánů i na Slovensku a v Česku. Turistický komplex na středním Slovensku či elektrárna v Česku.
Pavol Krúpa: V Česku jsme chtěli koupit elektrárnu producenta olejů Setuza. No nakonec jsme to vyhodnotili jako rizikové, neboť tento energetický zdroj byl úzce navázán odběrem svých energií na tento jeden podnik. No v energetice stále chceme investovat. Do biomasy. Plánujeme vybudovat i nové slovenské rekreačně-turistické centrum v Liptově. Také s pomocí eurofondů.

Trend: Snažíte se ještě ovládnout slovenského producenta káv a čajů Balírny obchodu Poprad?
Pavol Krúpa: Náš zájem o podnik trvá. Ale cenové představy jeho majitelů jsou stále nadsazené. Zatím krize obecně nepřináší to, co se čekalo: zajímavé podniky za nízké ceny.
Trend: Jak se daří vaší české biotechnologické firmě Bio-skin? Posunuli jste její umělou kůži z vývojových laboratoří k masovější výrobě?
Pavol Krúpa: Z projektu jsme vystoupili. Náš podíl v Bio-skin jsme prodali jeho managementu. Jsme tam už jen v pozici subjektu, od kterého mají půjčky. Umělá kůže je vyvinuta a hledá se na ni odbyt.

Trend: Vzala vám krize chuť na investice do takových inovativních projektů?
Pavol Krúpa: Krize nám pomohla nahlížet na takové byznysu racionálněji. Do nových experimentů se už nehrne. Doba tomu není nakloněna.

Trend: Mluvíte také o plánech do budoucna, ale realitou posledního roku jsou hlavně prodeje firem či přepracování ukrajinských projektů. Není ten poslední rok hlavně o záchraně Arcy?
Pavol Krúpa: Není to o záchraně. Je to reálné vyhodnocení situace, která nastala v době krize. Přizpůsobily jsme se.

Trend: V podstatě jste však zůstaly pouze developer a již nejste private equity skupina.
Pavol Krúpa: Nesouhlasím. Reality jsou pro nás sice podstatné a máme v nich investovaných přes polovinu zdrojů. Ale máme i jiné byznysy a stále se věnujeme i private equity. Z Marila Balírny jsme si také ponechali produkci minerálních vod Ondrášovka a Šaratice. Ty chceme dále rozvíjet. Investovali jsme do nové plničky a zlepšení vydatnosti pramenů. Z Natura jsme před prodejem odčlenili a dále sami rozvíjíme výrobu aditiv pro mlékárenský a řeznický průmysl. Po posílení obou potravinářských výrob pro ně najdeme perspektivní investory. Vlastníme i již zmíněný podíl v Charkovmetrostroji a bratislavské geodezii. A máme připravenou další akvizici, při níž dosud nebudu konkrétnější.

Trend: No máte toho nepoměrně méně než před více než rokem. Nedalo se jít takovou cestou jako J & T, která problémy v realitním byznysu vyřešila vložením svých průmyslových firem do společného podniku s českou skupinou PPF? Vy jste o propojení, abyste nemuseli prodávat celé společnosti, neuvažovali?
Pavol Krúpa: My máme partnery pouze v jednotlivých projektech. Partnery na vstup do Arcy nehledáme. Specifické je i to, že J & T vkládala do společného podniku s PPF hlavně energetické podniky. A investice do nich jsou vždy rozumnější, pokud tam investor pobude delší dobu. My jsme měli jiné podniky a ty jsme věděli se ziskem prodat i rychleji.

Trend: Umíte se dostat k bankovním úvěrům?
Pavol Krúpa: Na nové akvizice či na chod již dříve rozjetých projektů využíváme výnosy z prodejů firem a také peníze z vydávaných dluhopisů a směnek skupiny. No dceřiné firmy, Ondrášovka či Natura Food Additives využívají i bankovní zdroje.

Trend: Před krizí jste rozběhli i investiční fond Arca Capital CEE. Kolik zdrojů vám tam investoři svěřili?
Pavol Krúpa: Tento rok máme v plánu získat 200 až 400 milionů korun. Cílový stav bude záviset od vývoje na trzích, ale naše ambice je získat do fondu do tří let jeden a půl až tři miliardy korun. Momentálně je ve fondu sto milionů korun. Audit využití zdrojů fondu ještě není ukončen, ale za minulý rok očekáváme zhodnocení na úrovni šesti až sedmi procent. Fond přitom investuje hlavně do našich projektů – takže pro naše investory jsme uměli vydělat peníze i během krize.

Trend: Peníze se půjčují i mezi podnikateli. Vyvolala krize větší nervozitu? Je třeba půjčky vracet rychleji?
Pavol Krúpa: Krize ukázala na kvalitu vztahů. Platí, že dobrý byznys dělá dobrých přátel, ale přátelství a byznys je třeba od sebe oddělit. Když nastala krize, každý – a to zcela správně – obhajoval svou pozici. Někdo agresivněji a někdo méně agresivně. A právě tyto pohyby přinášejí buď posílení vztahů, nebo napětí. No každý to bere s nadhledem – je to byznys.

Trend: V minulosti jste jeden strojírenský podnik kupovali spolu s Milanem Fiľom a jedny lázně zase se Zoroslavem Kollárem. Dnes ještě s někým takovým způsobem spolupracujete?
Pavol Krúpa: S partnery jsme naše vztahy úspěšně vyrovnali. A nové finanční partnerství otevíráme ať již přímo nebo prostřednictvím našeho fondu kvalifikovaných investorů. Máme i obchodní partnerství. S J & T se například bavíme o tom, že bychom se na Ukrajině pokusili získat turistů do jejich tatranských turistických středisek. Už tam o tom předběžně jednáme s třemi ukrajinskými cestovními agenturami.

Trend: Jak se daří vaší druhé firmě Salve Group v jejím byznysu zprostředkování pojistek a jiných finančních produktů? V tomto byznysu během krize je to zřejmě také náročné.
Pavol Krúpa: Trh uzavřených pojistek klesá. No v tomto případě jsme za krizi rádi. Věříme, že – i když k tomu ještě nedochází – způsobí, že na trhu finančního poradenství zůstanou pouze největší hráči. Salve mezi ně patří. Výrazně aktivní jsme na Slovensku, v Rumunsku a na Ukrajině, kde jsme dokonce už dvojka na trhu. V tuzemsku jsme trojka. A v Rumunsku jsme při rozběhu jejich důchodové reformy měly vůbec nejvíce zprostředkovatelů. Patnáct tisíc. Nyní tu síť prebudovávame na prodej životních pojistek.

Trend: Nemáte teď s partnerem Petrem Krištofovičom spory, že vy jste chtěli jít více do private equity?
Pavol Krúpa: Už dávno jsme se dohodli, že každý si bude více rozvíjet to, co ho víc baví, a více investovat do toho. A ten druhý zůstane jeho menším partnerem. Proto Peter vlastní pětinu akcií mé Arcy a já pětinu jeho Salve. Vzájemně se doplňujeme a jsme rádi, že se nám takto podařilo naše podnikání diverzifikovat.

Trend: Údajně jste na začátku kariéry finančního poradce jednu z prvních smluv o stavebním spoření uzavřeli s dnešním premiérem Robertem Ficem.
Pavol Krúpa: Byl to studený kontakt. Takže bez doporučení jsem pouze na náhodu zazvonil v jeho bytě na bratislavských Dlhých. No smlouvu jsem uzavíral s jeho manželkou. A ve stejném čase jsem podobným způsobem uzavřel smlouvu například s Fedorem Flašíkom.

Trend: Je Robert Fico dále vaším klientem?
Pavol Krúpa: Salve takové informace, přirozeně, neposkytuje. Tedy i kdyby premiér byl naším klientem, tak vám to říct nemohu. A pokud jste mysleli na nějaký lobování, tak dnes neděláme takové byznysy, kde bychom nějak mohli využívat přátelství s politiky.

Pavol Krúpa (38) je absolvent Fakulty podnikového managementu Ekonomické univerzity v Bratislavě. Podnikat začínal jako drobný obchodník s akciemi a přes poradenskou firmu All Finance Services nabízel pojistky a podílové fondy. Později založil finanční skupinu Arca Capital. Ta ovládla několik firem z potravinářství, informačních technologií, biotechnologií, strojírenství a energetiky. Rozběhl i realitní projekty. Za poslední rok mnoho firem prodal. Pětinovým spoluvlastníkem Arcy je Peter Krištofovič.přímo z Evropy, a tak bylo jasné, že se stavět bude. Ukrajina si však výstavbu sponzoruje sama, “říká náš zdroj.